Krajina mírně zvlněná od Moravskobudějovické kotliny na západě směrem keZnojemské plošině,rozdělena je na dvě údolí řeky Jevišovky a Rokytné ohraničená od severu lesem, zvaným Příštepský a Rozkošský les.Na jihu koncem Bojanovické plošiny.Obcí prochází silnice 2.třídy a spojuje na západě Blatnici a Zvěrkovice,severní odbočkou ve vsi směr Rozkoš a jihovýchodně obce Prokopov,Jiřice a jižně silnici 1 tř.1/38 Znojmo-Jihlava.Kolem obce protéká malý potok Nedveka, pramenící u Mor.Budějovic a vlévající se do řeky Jevišovky u obce Střelice.Další přírodní objekt je naplavenina písku s mocností až 30 metrů z období miocénu na Prášenici .Dříve naleziště dírkovců,měkýšů(sám mám jeden skvostný kousek rodu Gastropoda),svijonožců apod.Jako mladí kluci jsme nacházeli krásně ocelově zbarvené a po milionech let stále ostré zuby žraloků.Dnes lokalita zničena ,zahrnuta buldozery stavební firmy.
Ctěl bych se zmínit o floře a fauně našeho okolí a začnu ptactvem.Oteplováním a následnou změnou klimatu, kterou pociťuje každý z nás, se k nám stěhují ptáci, které jsme zde nikdy neviděli, ale budeme si na ně muset zřejmě zvyknout a myslím že to ještě není konec.Taky oblast hmyzu třeba klíněnka jírovcová se sem nastěhovala z Balkánu a devastuje listí kaštanů a zatím nemá účinného predátora.
Napadené listí,larva a kukla klíněnky.
První o kom chci psát je volavka,dříve nám naprosto neznámý pták( kterého bylo možno vidět v jiných lokalitách republiky a v zoo), se ukázal před několika lety.Vzhledem krásný ,ale pro rybáře naprosto nevhodný vodní dravec který si zobne do všeho co pluje okolo. Vložím tři fotky které mám od kolegy(Tomáš Pauko),který se opeřencům věnuje s naprostou dokonalostí,jsou to hodiny a hodiny čekání než se správný okamžik vyskytne.Tak posuďte sami a udělejte si názor.Nebohý pták je špaček.
Volavka popelavá
Daleko horší plenitel našich vod kormorán velký(Phalacrocorax carbo),pták o rozpětí křídel 1.30-1.60m
váze1.5-2.8kg a výšce kolem jednoho metru. Loví všechny druhy ryb a to jak o samotě tak i v hejnech, kdy vytlačují ryby na mělčinu a tam je požírají,Potopí se do hloubky až tří metrů,má silné drápy kterými
si kořist přidržuje,dožívají se až 20.ti let,snáší průměrně 3vejce.Denně zkonzumuje půl kila ryb.Tento nevítaný dravec je u nás nesmyslně chráněn ,ale již se jedná o plošném odstřelu na nejhorších lokalitách.U nás je můžeme pravidelně vidět na nové vodní nádrži.
Dále bych se zastavil u ptáků o kterých někteří lidé z Hostimi asi moc neví,je to například výr velký(Bubo bubo) .Tento velký noční dravec je poměrně rozšířen a pozorný posluchač ho může dost často slyšet.Spolehlivě likviduje mladé zajíce, bažanty, koroptve a jinou drobnou zvěř.Jeho trhaniště můžete spatřit v listnatém lese za prášenicí.
Jeden z dalších predátorů kteří se uhnízdily v našem okolí je krkavec velký(Corvus corax).Tento nádherný 1-1.5 kg vážíci pták se žíví hlavně mršinami,ale pokud nemá dostatek potravy, sežere vše na co příjde,např. žáby ,ještěrky a drobné savce ,myši na obr.krtek.Potravu zabíjí úderem mohutného zobáku. Je to velice plachý pták a komu se poštěstí pozorovat je při námluvách,je to nezapomenutelný zážitek.Takové výkruty,střemhlavé pády a kružnice nesvede žádný akrobat.
Ukážu vám několik fotek dravých ptáků,které můžete vidět na procházce a nedokážete je zařadit.
Krahujec obecný.Drobný dravec pruhovaný jako zebra si troufne na ptáka o stejné velikosti jako je sám třeba hrdličky ,ale pokud se dostane k vesnici kde jsou malá kuřata je nekompromisní lovec.
Káně rousná pouze v zimě. 
Káně lesní .Káně rousná hnízdí na severu, proto v půli března odlétají.
Zdrobnělina výra velkého, sova,kalous ušatý. Moták pochop
Zřídka můžeme zahlédnout mořského orla tj. orel stepní.
Další naši souputníci :
Čáp bílý .Jeho bratr, čáp černý léta hnízdí směrem na východ od vsi a oproti svému bratranci jsou jeho potravou hlavně ryby.
V létě jsem potkal tohoto krasavce u Valíšku. Dudek chocholatý (Upupa epops)
Pro nás celkem běžný pták je strakapoud velký ,Picoides (Dendrocopos) major.Jeden z nejlepších lesních doktorů.Skvěle se pohybuje po stromech a k tomu mu pomáhají jeho prsty a proto strakapoudi dobře šplhají i ve svislých plochách. Strakapoud velký proklepává kmeny stromů a poslouchá, zda mu ozvěna neoznámí přítomnost nějaké dutiny skrývající larvu. Larvy a kukly hmyzu vytahuje špičatým a lepkavým jazykem. Dožívá se 10 až 11let.
Fešák kterého můžeme spatřit i na vsi u obecního rybníka.Jeho zvláštní spůsob lovu při kterém se pozná zda je potrava pro něho nebo pro mladé je držení rybky ,když rybka čouhá hlavou ven je určena ke krmení.Mláďate jsou v noře (až 7),a stojí v řadě za sebou,ten kdo dostane potravu první odchází se zařadit dozadu.
Ledňáček
Fotka hýla a v pravo dole ťuhýk.
Skrytou raritou u nás je výskyt netopýra velkého který hnízdí v místním zámku.
Z oblasti hmyzu jsme zastoupeni malým motýlkem modráskem krušinovým,který se v ČR vyskytuje vzácně a jednou z mála lokalit je i CHKO Jevišovka.
Tento střevlík vylezl za bílého dne pouze při páření,jinak je to noční dravec živící se slimáky a kdo ho má na zahrádce ať se mu pokloní,přísně chráněn.Velikost je ohromující je jak krabička od sirek .Hnízda mají nabřehu jednoho rybníka. Jako naschvál jsem měl jenom kameru a tak ten snímek taky tak vypadá. Vedle je novější detail jeho kusadel .Další je náš největší čmelák zemní.
Vydra říční(Lutra lutra)
Z větší zvěře jsme zde vídali menšího jelena siku, který k nám byl dovezen z dálného východu (dáleČína ,Japonsko ),a dnes ho vídáme stále řidšeji stálým odlovem .Je to jelen dosahující hmotnosti až 100kg a v kohoutku až 120cm.V létě krásně skvrnitý, nebojácný a v říji ke svému druhu agresivní jelen, způsobuje velké škody na okusu a loupání lesních dřevin a má se za to, že vytlačuje v místě svého rozšíření našeho jelena .Při vycházkách jsme ho mohli spatřit úplně běžně, protože není plachý a zvědavě si každého prohlíží.
Jelen sika(Cervus nippon nippon)
Laň jelena
Nedávno jsem se dozvěděl, že prý na přehradě létá mořský orel,tak trošku jsem to tam sondoval,ale sám jsem ho neviděl.Když někdo přiotrávil ryby v našem rybníku,několik kusů se převezlo pod přehradu do požeráku.Několikrát jsem tam překvapil volavku popelavou a dravce, který hned ulétl, aniž bych rozpoznal co to je, podle zbarvení by to mohla být káně rousná.
Jisté je, že tam chodí vydra,podle skluzavky a stop je to jasné. 
Má nedaleko díru pod led a samou skluzavku, kdo z vás se tam zastaví než sleze sníh ihned to pozná.
Dnes jsem tam našel tohoto čerstvého kapra a seděl u něho krkavec.
Dokonáno jest.
Jak víte, máme na rybníku několik kačen,samozřejmě jsou na první pohled nádherně vybarveny,ale jediná výhoda je, že jsou moc tlusté a nelétají.Jejich matka vypadá jako březňačka,ale je to kříženec s asijskou kachnou snad indický běžec a její potomci mají různé zbarvení.Když si uvědomíme co udělá jejich páření s divokou kachnou otřásá se genetický list naší kachny divoké (březňačka)v základech.Ale možná ,že to tak má být ,v lidské rase je to taky běžné.
Kačerů je více než kachen,tak při páření vznikají boje kdo bude rychlejší, chudáci kachny,nebo nééé.
Kachny jsou tažní ptáci a odlétají až voda zamrzne.Jsou velmi otužilé a většinou zůstanou na nezamrzajících tocích kde se k nim přidávají další druhy vodního ptactva které přitáhnou od severu a tak můžeme vidět velké kolonie .Dvakrát do roka přepeřují a zvlášť u kačerů je to vždy krásný kabátek.U nás se kachny (březňačky)chovají na nové přehradě . Myslel jsem si že se ten lov s opravdovým lovem nedá srovnat a že se mě moc nelíbí je moje věc.Zůčastnil jsem se letošního prvního a samozřejmě chlapské srdce začne pumpovat adrenalin a zapojil jsem se do toho dění s respektem.Kachny létaly vysoko a rychle a byl to pro mě zážitek.Jisté je že pro ty kachny nikoliv.Určité je ,že pro většinu myslivců je myslivost způsobem života a tu pomoc zvěři v zimním období již vidí málo kdo. Tyto hony jsou pořádány pro zahraniční lovce a jsou nemalým přínosem do pokladny společnosti.Přínos pro populaci kačen je v tom ,že se páří s divokou formou, která přirozeně nalétá na vodu a ty odlétají na nová hnízdiště a tak se zvyšují stavy. Udělal jsem několik snímků z této akce tak někdy v kultůře.
Pokud zůstanu u kachen a potápek,musím se zmínit o jedné u nás dost vzácné potápce a tou je roháč. ( Podiceps cristatus ). Již několik let pravidelně hnízdí na Polepšilu.
Na hladině se snadno rezezná od kachny podle štíhlého vzpřímeného krku a světlého zbarvení.. Zobák je načervenalý, ve svatebním šatu jsou na hlavě pohyblivé růžky a roztažitelný rezavě červený péřový krční límec.
Křídla těsně přtisknuta k tělu vklouzne neslyšně pod vodu, a ta se za ní jen tiše zavře. Živí se vodními živočichy, hmyzem, rybami a měkkýši, žábami a dokáže ulovit i dost velkou kořist, také 22 cm dlouhou rybu. Potápí se většinou do menších hloubek, ale existuje záznam o potápce, nalezené v rybářské síti ve 40m pod hladinou. Severní populace jsou tažné.
Po celý rok se roháči ve dne i v noci ozývají drsným, chraplavým a daleko slyšitelným " korr" , tok ohlašují méně hlasitým " ket-ket" .
K hnízdění vyžaduje porosty rákosí, kde nejsou vody zarostlé, nevyskytuje se. Ptáci měří 46-61cm o hmotnosti 0,6-1,5kg Hnízdo je vždy plovoucí, nad vodu z něj vyčnívá jen malá část, větší je potopená pod hladinou a často dosahuje na dno. Mláďata zpočátku vozí rodiče na hřbetě ukryté v peří, někdy se s nimi i potápějí a krmí je, podle některých svědectví mohou s nimi na zádech i létat. Oba jim přinášejí vodní hmyz, rybky a také peří, kterési buď vytrhávají, nebo je sbírají na hladině.Rodina zůstává pohromadě až do podzimu. Hnízdní úspěšnost nebývá vysoká. Je to velice plachý tvor a pokud si myslíte že jste úspěšně ukryt vězte, že o vás velice dobře ví.
Na jiné, místě jsem vyfotil od pasu další potápku, je to potápka malá a až se podaří lepší fotka napíšu více ,je velmi plachá a při vyrušení se schová a vylaze až je naprostý klid.
Lyska černá ( Fulica atra) Čáp bílý (Ciconia ciconia)
Lysku zná snad každý ,ale to co jich bývalo už je pryč. Drobný černý pták s bílým štítkem na čele, bílým zobákem a tmavě zelenavýma nohama, jejichž prsty jsou lemované laloky plovacích blan.
Lysinku na hlavě mají maláďata červenou, bílá se jim vytváří na podzim.
Jejich oblíbeným stanovištěm jsou mělké vody s bahnitým dnem, hustou vegetací a plovoucími listy na vodní hladině. V zimě žije jako společenský pták a tvoří malá i velmi početná hejna, která se stěhují podle momentální potravní nabídky. Většinu času tráví na vodě, plavou pomalu a pocukávají hlavou.
Velmi tvrdě obhajuje území, boje mezi sousedy jsou nápadné a účastní se ho i samice. Hnízdo staví v klidných vodách, nejčastěji v plovoucí vegetaci, zčásti zastřešené a zpravidla k němu vede jeden nebo dva můstky, po kterých se ptáci do hnízda dostávají. Svou rodinu lysky tvrdě brání, dovedou se poprat i s labutí nebo dokonce s člověkem.
Čáp se snesl na louku ,aniž by tušil že jsem tam s ním, klidně si běhal ,chytal hmyz a byl tak zabrán do lovu ,že když mě uviděl málem se svalil úlekem.
Labutí u nás v minulých letech bývalo velmi mnoho,co se stalo že tomu již tak není ?
Labuť (cygnus olor)
Brhlík,je to velký neposeda a bylo těžké ho dobře zachytit. Špaček v zimě v krmítku(přes léto sežere špaččí rodinka asi 8000 chroustů a larev). Koňadra (za den spolyká tolik hmyzu co sama váží)a modřinka se moc nebojí, takže je to vďěčný objekt na focení .
Takže pár fotek z domácího krmítka za oknem.
Ještě něco o sýkorách.Z asi 50 druhů jich u nás žije 7 a to , azurová ,babka ,koňadra ,lužní ,modřinka parukářka,úhelníček.Všechny jsou to dutinový ptáci a jako hmyzožraví velmi užiteční.Końadra a modřinka se přizpůsobili městskému ruchu a jsou tak běžně k vidění.
vel.jpg)
Několik obrázků kosa ,vrabce domácího ,králíčka obecného(Náš nejmenších pták 5-7gr.vážící, kterého drtivá většina lidí vůbec nezná.Pohybuje se v korunách jehličnanů ,kde vybírá semínka a hmyz.Je neuvěřitelně pohyblivý a z asi 50 fotek jsou slušné jen 2) ,zvonka zeleného a drozda zpěvného. Vrabce jsem použil proto, že zde žijí dva druhy, vrabec domácí a vrabec polní(polníček).Rozlišují se kresbou na hlavě.Polníček má hnědou hlavu a černou skvrnu na líci. Rapidně jich ubývá a přes to že jsou opovrhováni jako zloději obilí ,jsou velmi užiteční.
Dnes je první jarní den(2006) a hned na to přišly i veverky.Dříve u nás velmi rozšířený tvoreček ať v barvě rzi a nebo černé je dnes na ústupu rozšířením kuny ,která je vytlačila ze vsi do lesa.Tam přečkávají zimu ve vykotlaných stromech.I to je dnes problém,poněvadž se takové stromy rychle mýtí.Fotit ptáky a jinou zvěř je časově náročné, tak snad se mě průběhem roku podaří nafotit více.Další tvorové kteří se plazí v našem okolí jsou hadi a ještěrky.Na obrázku slepýš křehký.Dostává svému jménu, je opravdu křehký a tak ho necháme plazit svou cestou.Každoročně jich spousty ukončí svůj život pod koly aut.
Další a dost vzácný plaz je u žovka podplamatá. Užovek je kolem 2000 druhů a že se tato vyskytuje v naší oblasti je dost zvláštní. Nevím kde se v CHKOJ se nachází(tato je z Vyškova) ,protože její hlavní potravní složka jsou drobné ryby a ty se v našich tocích(Nedveka)nevyskytují(výjmečně hořavka duhová a nebo drobné oukleje v tůni u Radkovského mlýna). Snad v okolí Jevišovky.
Naši známou užovku obojkovou (natrix natrix)zná snad každý, tak ji nebudu ani podrobně představovat .
(Natrix tessellata ) Užovka podplamatá
Tvoreček z rodu hryzců s trochu zavádějící jménem, je drobný hlodavec plšík lískový ,kterého bychom marně hledali na lísce. Se štěstím ho můžete spatřit jak okusuje plody maliní nebo ostružiní.Vyloženě noční tvor.
Tam kde pracuji se po celou dobu vyskytují divocí králíci,firma je důkladně oplocena a tak pro ně vznikla taková bezpečná oáza.Nevadí jim hluk ani lidé ,pomalu jsme si na sebe zvykali a až rozmnožováním kuny a zdivočelých koček jim vzniklo velké nebezpečí.Tato zima byla ke zvěři opravdu krutá a ani moje drobné přikrmování králíkům nestačilo k přežití.Kuny byly hladové ,nemohly se dostat k myším a tak zbyla jen možnost jediná.Zatím jsem napočítal jen tři kusy a bojím se že jsou stejného pohlaví.Dříve běžný tvor je v širokém okolí opravdová rarita a tak se trochu bojím že je zmařená.Je to noční tvor .Vychází v podvečer a tak se ho podaří zastihnout jen v létě a jak jsou vyděšení z toho pronásledování tak jsou opět velmi plaší .Zato další tvor který se k nám dostal ,aby se pokusil vyvést mladé je krásná zaječka.Našla sí místo opravdu zvláštní, na dně betonové jámy a neustále krouží okolo a hlídá.Dole je fotka jejich potomků.
Králík divoký je asi o polovinu menší než zajíc. Váží přibližně 1,5 kg a měří 40 až 45 cm. Někteří králíci, hlavně samci, jsou těžcí až 2 kg. Zbarvení králíka je šedé i když se můžou vyskytnout jedinci jinak zbarvení. Stává se to především v případech, kdy se zkříží s domácím králíkem, který se dostal do volné přírody. Od zajíců se králíci liší i velikostí předních a zadních běhů.Také slechy má králík podstatně menší. U zajíce jsou zadní nohy podstatně delší než přední, zatímco u králíka nejsou tyto rozdíly tak patrné. Je to proto, že králík je savec hrabavý a přední nohy mu neustálým hrabáním zmohutněly.
V současnosti je králík divoký v naší přírodě vzácným jevem a tak jeho lov nemá žádný hospodářský význam. Spíš by si zasloužil naší ochranu.
Takže fotka králíka divokého. Oryctolagus cuniculus
Člověk ,když se tiše toulá krajinou ,podaří se mu mnohokrát setkat se se zvěří tváří v tvář.Většinou jsou to oboustranné úleky ,ale někdy z důvodů neznámých zvěř zůstane jakoby ve strnulém klidu, dokud ji člověk nějakým impulsem neodežene.Pokud je u toho foťák je to o to zajímavější.Zajíc mě nechal udělat asi dvacet fotek než v klidu odešel,možná měl poblíž mladé kdo ví. Zajíc polní (l epus europaeus ) .Srna stála jak přibitá,bohužel světelné podmínky nic moc,tak to není jak bych si přál .Srneček od Valíšku
A fotečka dvou malých krasavců.Snad přežijí.
Při procházce jsem našel jednoho z našich nejkrásnějších ptáků a to je dlask.Bohužel jsem ho nemohl zachytit, jak bych si přál a to živého.Nebudu pátrat proč uhynul,dnes díky mediím ,které oblbují národ s ptačí nemocí a lidé po stovkách nakupují Tamiflu se musím smát.Ptačí chřipka je známá spoustu let a jestli si někdo myslí že je slepice tak je to jeho věc.Horší věc že televize zhloupla několik většinou starších lidí a ti nechtějí otevřt okna chlévů pro vlaštovky ,kterých je už tak dost málo.Určitě si to tento krásný ptáček nezaslouží. Jedna vlaštovka sežere za rok asi 1 milion much.
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)
Stehlík obecný ( Carduelis carduelis ) je ptáček menší než vrabec s typickou červenobíločernou kresbou hlavy. V letu je patrná široká žlutá křídelní páska a bílý kostřec. Pohlaví nejsou rozlišena. Drobní pěvci si zaslouží větší ochranu třeba jen kvůli tomu že ze stovky holátek se dožijí dospělosti dva a jejich nepřátel je tolik!
Jedna z potvůrek která nenechá nic na pokoji, je kuna skalní která se adaptovala na nové prostředí a zabydluje se na místech kde by to člověk nečekal. Oblíbeným kuním útočištěm jsou například půdy rodinných domů . Vyjimečně ji uvidíme i na stromě. To je výsada její blízké příbuzné - kuny lesní. Žije a loví většinou na zemi, mezi její oblíbené pochoutky patří hlodavci, menší savci,ořechy, drůbež a vajíčka, která dokáží zručně vynést z kurníku a hnízd pěvců. V podzimních a zimních měsících tvoří její jídelníček z velké části ovoce. V domácnosti může být kuna skalní užitečná podobně jako kočka -loví myši(z vlastní zkušenosti je to vynikající lovec a doma nemáme několik let problém s myší ), může však způsobit i nemalé problémy. Ráda si totiž pochutnává na drůbeži a jejich vejcích. Zmizení několika vajíček však není to poslední. Pokud se Vám toto hravé noční zvíře ubytuje někde na půdě, můžete počítat s tím, že v noci bude dělat pěkný rámus. Hlavně pokud se dostane k nějakým předmětům, se kterými si může hrát. Nejen při lovu využívá své mrštnosti, obratnosti, odvahy a lstivosti. Díky stavbě svého těla se dokáže protáhnout i tou nejmenší skulinkou.
Podobný tvoreček ,ale poloviční je lasice hranostaj- mustela erminea velmi špatně vidí a když ji máte po větru kousek od sebe a moc sebou nemelete,dá se pozorovat hodiny.Tak jeden den hranostaje.
Sameček hrdličky se natřásá,ale pokud se nelíbí -smůla a na druhé krmení mláděte otcem, pěnkava obecná (Fringilla coelebs) (Chaffinch) .
Nyní v odboru hmyzu něco o motýlech.Jsou motýli kteří u nás přezimují a jiní jsou stěhovaví jako např. babočka admirál,modrásci , někteří žluťásci a většina lišajů.Někteří se u nás rozmnožují a jiní ne.Sedící motýl se postaví kolmo ke slunci , sepne křídla aby nevrhal stín a tak si ho většinou nikdo nevšimne.Je to jedna z jeho lstí před nepřáteli.Proto je dobrým kompasem,ráno směřují křídla k východu v poledne k jihu atd.Jak si jistě starší občané uvědomují, motýlů rapidně ubývá.Byly doby, kdy na rozkvetlých loukách poletovaly desítky druhů.Pokud si vezmu na pomoc vědecké výsledky , tak během třiceti až čtyřiceti let zmizelo asi 70%druhové pestrosti.Příčina ?Samozřejmě člověk, kdo jiný.
Učinil z pestré krajiny účelovou step a toto je výsledek.Motýli mají vynikající čich(asi 1000krát lepší než člověk) a není problém pro samečka najít družku na vzdálenost několika kilometrů.Tak se podívejme na několik druhů,které kolem nás v přírodě poletují.
Dále koníci ,mají unikátní schopnost slyšet chvění půdy a proto se nám je většinou nepodaří ani ve vysoké trávě zašlápnout.Neslyší jako jiní sluchovým ůstrojím ale zvláštním zařízením na nohách.Známé vrzání je způsobeno třením zadních noh o křídla. A poslední sršeň obecná (vespa crabro ) , zákonem chráněný hmyz.
Krásní ptáci jsou konipasové.
Skoro každý den pozoruji konipase horského (motacilla cinerea) ,který se ubytoval poblíž mého bydliště a musím se usmívat když mě zavádí od hnízděte svým ci,ci cit nebo,sisít,sisít.Je to částečně tažný pták přezimující v jižní Evropě a nebýt jeho žluté náprsenky nikdo by si ho ani nevšimnul. Drobní ptáci jako čermák jsou všude a k tomu drozd zpěvný,je fajn ho slyšet ve dne ,ale nad ránem ?
Obr 3.Roupec (Dioctria atricapilla).Obr 4-5 drobný pavouček skákavka Heliophanus sp. a jeho oběd, mšice.Tiplice -tipula vernalis.