Flóra

 

Toto téma je náročné, protože rostlinná říše je obrovská, tak jen výtah těch nejznámějších které vizuálně zasahují do našeho bytí. Čím víc přemýšlím nad slovem flóra,tím víc si uvědomuji do čeho vstupuji,ať moji neodborností,ale i složitostí tohoto oboru,tak taky nechci moralizovat.Lidský život totiž závisí na prostředí,v němž žijeme,a v tom smyslu to není země,která patří člověku,ale naopak ,člověk patří zemi.Nikdo nežije jen sám sobě pro radost a nestačí jenom rozumět jeden druhému,ale aby v souladu žil a rozuměl přírodě.Každý z nás po sobě ať chce nebo ne zanechá stopu a ať je ta stopa sebemenší v jakékoli oblasti lidské činnosti,měla by být do budoucna k užitku.Podle toho jakse chová člověk k přírodě,se dá odhadnout jakou má lidskou hodnotu.Každý jedinec má rád určitá roční období a dokáže se radovat zrovna z toho,které přichází a aby to tak zůstalo,nemůžeme být ke svému okolí bezohlední.Člověk ve své pýše má obrovskou moc v nakládání s přírodou a taky to dnes a denně na vlastní oči vidíme.Bezohledným vypouštěním různých chemikálií a jinou neblahou činností jsme se nenávraně zbavily různých živočichů a rostlin.Rozrůstáním lidské rasy ubývá místo pro jiné živé druhy,ale to se asi zastavit nedá,proto bychom se měli alespoň v našich podmínkách chovat k přírodě s úctou.Lidé si svoji odpovědnost uvědomují až když vidí v médiích nějakou ekologickou katastrofu,ta odpovědnost bohužel trvá jen chvíli.

První rostlinný posel jara je vrba, na které se začnou otvírat pupeny a zastříbří se kočičky, jedna z prvních potrav včel.Na světelné straně zahrádek začnou vystrkovat hlavičky sněženky .V lese nasáklém vlahou z roztátého sněhu se začne objevovat první bylinné patro jarní květeny.To většinou pokryje větší plochy strání a brzy mizí, aby po zbytek roku sbírala sílu na příští jaro.Rostlinky jako kopytník,křivatec,dýmnivka ,orsej nebo sasanka hajní se nekompromisně derou na světjenom, aby se předvedli našemu oku ,hmyzu k nakrmení ,opýlení a potom se jako hnojivo vrací zpět přírodě.V našich podmínkách v blízkém okolízačnou vykvétat sněženky uprostřed lesa a jsou samozřejmě chráněné.Dále nám vykvétají sasanky hajní a jejich obyčejný květ z jara nás pohladína dušičce pošramocené dlouhou šedivou zimou.Komu nevadí vlhko zajde sepodívat pod Valíšek na petrklíče(prvosenka jarní nebo vyšší) , je jich tam spousta ,ale jsou hezčí u stromu v trsu než doma ve váze na tři dny.Kolem potoka dále můžeme vidět orsej jarní, ve strání violky,plicníky ,jaterníky,lipnice hajní,ptačinec nebo kostival.Dále na Jordáně každý rok kvete koniklec luční.Tato krásná,vzácná a chráněná rostlina tam přežívá, přestože na jejich stanoviště někdo natahal vytrhané stomy a traktorem rozjezdil celou stráň,ale toto rostlina přežije. Horší je návštěva lokality se psem,protože psí moč stoprocentně zlikviduje celou populaci této rostlinky,tak bych prosil psa na vodítko a milost koniklecům. Další rostlinka, která měla jedno stanoviště na hrázi dolního rybníčka je violka (fialka).Jsou jich spousty druhů, jak vonných, tak nevonných a 3 druhy se vyskytovalyprávě ve stráni toho rybníka.Byl to druh veliké,silně vonící ,bilé barvy, kterou jsem u nás nikde jinde neviděl a zvyšováním hráze navážkou je zřejmě navždy ztracena.Bohužel oprava hráze byla nutností,takže nebyla jiná možnost.Chtěl bych se také zmínit o jedné věci, sekterou se nemůžu nějak srovnat a to je mizení stromů v našemokolí.Zdravé stromy, které určitě měly ještě mnoho let před sebou se ztrácejí v našem nejbližším okolí a zřejmě to nikomu nevadí.Nemluvím o nevhodné výsadbě,ale o stromech obecního lesa.Až se budete vracet znávštěvy hřbitova ,jistě si všimnete kaple sv.Antoníčka.Mýtilo se dřevo smrku napadeného kůrovcem ,ale zmizela polovina zdravých dubů.Proč?Sám jsem viděl pařezy ze kterých odcházela míza a nebylo jich málo.A to jejenom střípek toho co se děje.Jak může být slyšet pila v noci, někdo zlodějům musí svítit a dřevo musí zmizet ,nikdo nic neví,neslyší,nevidí.

Obrázky dymnivky žluté(Corydalis lutea),krásný květ kopytníku evropského(Asarumeuropanum) a jaterník trojlaločný(Hepatica nobilis).

 Letos tj r.2008 vykvetlo jenom  5 květů koniklece  a  nevím, nevím jak to půjde dál.


Květ a po odkvětu koniklece velkokvětého-pulsatia grandis a křivatec luční(gagea pratensis) .

 

Petrklíče(Primula veris L.) a orsej jarní(Ficaria verna).

Plícník lékařský(Pulmonaria officinalis)a sasanka hajní(Anemone nemorosa)


 

 

Violka vonná (viola odorata).Vzácnější forma fialky modré a nevonící fialka lesní.

 

Znašich luk radikálně ustoupily květnaté druhy a ty louky plné kvetoucích bylin zřejmě už neuvidíme.Způsobilo to hnojení vepřovou kejdou a meliorování každého mokřadu, který musel být přístupný těžké mechanizaci.Proto dnes vidíme ty zbytky zeleně, která se u nás vyskytují pouze jako travní pole.Při prohlídce trav vidíme kostřavu,psárku luční,bojínek ,jílek a jiné kulturní druhy trav. Ve druhém křoviném patře v našich lesích převládají maliní,různé druhy ostružin ,dost rozšířený rulík zlomocný,bez a habrové křoviny.

Na obrázku je plod rulíku zlomocného,obsahuje atropin a atropos znamená smrt takže jenom podívat a pohlídat děti aby neochutnaly.

 

 

 

Dále bych se chtěl zastavit u stromů ,tak si dovolím přiložit takové povídání.

PROSBA

Milý člověče -
jsem dárcem tepla ve Tvém krbu za chladných nocí v zimě
a dárcem přívětivého chládku v žáru letního slunce.
Já jsem dal trámoví Tvému domu a desku Tvému stolu.
Ze mne je lože ve kterém spáváš.
Já jsem dodal topůrko do Tvé sekery
a branku do Tvého plotu.
Ze mne je dřevo Tvé kolébky i Tvojí rakve.
Já jsem tím, čím pro blahobyt je chléb
a pro krásu kvítek.
Slyš tedy moji prosbu:

NEPUSTOŠ MNE!

Lesní porosty v naší oblasti byly v minulosti dost nešťastně změněny ve prospěch smrkových monokultur.V dnešní době minimálních dešťových srážek je to pro tyto kultury zničující.Člověk, který zde nebyl 20 let by jistě zabloudil již na kraji lesa. Dvě velké vichřice za 25 let změnily ráz lesa k nepoznání,ale nynější největší nepřítel je drobná potvůrka jménem lýkožrout ( kůrovec) smrkový. Lýkožrout (Ips typographus),vydrží letět několik hodin denně i po dobu jednoho měsíce.Při bezvětří se pohybuje až metr za hodinu.Není divu ,že doletí až 60km.Smrkový les oslabený buď, zastíněním a nebo suchem se stává náchylný vůči dřevokazným houbám.Z nichž václavka (Hylobius abietis),popřípadě kořenovník vrstevnatý jsou schopné se silně aktivizovat,působit hnilobu kořenů,snížit statickou stabilitu stromů a být příčinou vývratů.Právě v této chvíli nastupuje lýkožrout.Vyvrácené stromy se totiž nemohou bránit výronem pryskyřice a tak ohrozit nalétávající brouky.Předpokládáme-li, že na jednom smrku se může během jednoho vývojového pokolení objevit až 200 tisíc kůrovců,dovedeme si představit jaká milionová a miliardová hejna se z vývratů rozletují.
Lesní smrkové porosty potřebují ke své dobré kondici aspoň 600 ml srážek,ale u nás je to 350 max 400ml a to ještě rozptýleny na jarní a podzimní deště,je to málo a tak s takovým málem vody mají smrky méně mízy.Přes léto skoro vůbec neprší a tak aby se stromy ubránily náletům mají co dělat.

Další poškozování jehličnanů působí i když u nás zatím není tolik rozšířen je klikoroh borový.Dochází k napadání borovic lesních jmelím bílým.A také rychle se šířící ochmet evropský se stává v řadě oblastí vážným problémem.Nejvíce to můžeme vidět přímo doma v zámeckém parku.Mohutný dub, který stojí blízko zadního mostu má korunu zaplavenou právě ochmetem a pokud mu nepomůže lidská ruka do několika let končí .

Směrem od betonového hnojiště k chatě Fr.Nováčka se nachází cestička(někdo jí říká hraběcí),a kdo jí znal určitě mě dá za pravdu krásu této stráně plné statných smrků,kapradin ,hasivky orličí,přesliček ,kamenů obalených lišejníky a spousty mechu.Bohužel vichřice dlouhou dobu znemožnila průchodnost této staleté stezky a tak upadla v zapomnění.Kůrovec s těmito svahy zatočil důsledně.Dnes je to holina a splach s následnou erozí,obnažováním skalin ukončí toto přírodní dílo.Staleté úsilí rostlin o vytvoření půdy zanikne a z obnažených skal zbydou jen ty lišejníky.Růst a kácení lesa je přirozená věc ,to jenom ta lidská nostalgie po starém a krásném. Dnes jsou tam opět oplocenky s novýmy kultůramy a jistě je obnova lesa nákladnou záležitostí. 

Jedno z  témat, nad kterým se nikdo příliš nezastavuje, jsou jedovaté rostliny v  našem okolí.

Každý, kdo má zahradu ,děti a domácí miláčky, by měl přemýšlet co na zahradě roste,ať zaseto nebo samovolně náletem.Může se stát, že nám na zahrádce vykvete krásná neznámá rostlina a protože se nám líbí, tak ji okopeme a průběžně zalejeme.Jednoho rána se vzbudíme a zjistíme, že naš domácí miláček(kočka ,pes a nebo při senoseči špatnou kontrolou  složení trávy dochází k úhynům koní a pod.))  leží přede dveřmi mrtev a nevíme z  jakého důvodu.Ten důvod ,by mohla být právě tato rostlina, ze které si kočka kousek ochutnala.Jedovatých keřů a jiných rostlin ve svém okolí je spousta a člověk se může kontaminovat, buď dotykem nebo přičichnutím ,nejhorší co se může stát je požití za syrova nebo formou čaje. Mohou mít tyto potíže-podráždění pokožky nebo sliznic, uspávací účinky ,ochrnutí ,křeče,průjmy, dušení a nebo smrt.To se může přihodit velice rychle a jsou zde rostliny, kdy po požití člověk umírá do 10 minut .Napíšu jen výběr nejznámějších,ale potom se vrátím k  těm nejhorším.

 

Akát,bobkovišeň,barvínek,bažantka,bez černý,blín černý,bolehlav plamatý,4 druhy bolševníku,buk lesní,břečťan popínavý,begónie,brambořík,cesmína,čemeřice a černýš divizna,durman obecný,difenbachie,dračinec,filodendron,fíkovník,fíkus,hlaváček jarní,hortensie,hyacint,jmelí bílé,jinan dvoulaločný,jalovec chvojka,kalina,konvalinka,kosatec žlutý,kosmatec,koukol,krušina,lilek brambor,,mák polní,mák setý,mák vlčí,mučenka,myrta,narcis,oměj jesenní,pestrý,vlčí a šalamounek,štědřenec,orsej,náprstník velkokvětý a červený,pámelník(roste u obchodu a děti si hrají s  jeho bílými kuličkami-jed saponin) ,ptačí zob,pryskyřník prudký ,plazivý,plamének,rulík zlomocný,rododendron,všechny sasanky,škumpa,štědřenec,tis červený,vraní oko,vlaštovičník,zerav,zimolez,zimostráz.

Toto je několik rostlin které máme v  dosahu a u citlivých lidí můžou být kožní reakce na všechny sasanky,vlaštovičník ,plamének,prvosenky a odrůdy pryšce a dále velmi jedovaté jako wistária čínská,kala, zlatý déšť ,ocún,brslen,konvalinky, mák,zimostráz,tis červený náprstník, skočec apod.

Nyní něco o rostlinách které přímo ohrožují život a první je:

Blín černý(hyoscyamus niger).Známá rostlina z  okolí silnic ,rumišť,ale i zahrádek a polí.Obsahuje atropin a můžeme si splést semena z  mákem.Otrava je stejná jako u rulíku zlomocného.

 

 

     

 

Bolehlav plamatý(conium maculatum),se vyskytuje hojně po celé ČR a můžeme ji najít na polích a zahradách,rumištích i okolo břehů řek.Bylina obsahuje koniin,konhycrin,konicein atd.Můžeme se otrávit i při silnějším přivoněním k  této rostlině.Vstřebává se přes pokožku.Otrava je bohužel důkladná a člověk se udusí při plném vědomí následkem obrny kosterního svalstva a zástavou dechu .Ve středověku byl používán při drastičtějších popravách jako jako sedativum.

 

 

  

 

Čemeřice černá(helleborus niger L.)-Bylina, která se vyskytuje na našich zahrádkách ,zplaněná na pokraji lesů ve skalnatém podloží.Obsahuje jed heleborin a helebrin a otrava se projevuje sliněním, zvracením, bolestmi břicha,pomalým nepravidelným pulsem závratě,bezvědomí a bez pomoci lékaře smrtí.

 

 

 

 

 

Durman obecný(datura stramonium).Všeobecně známá prudce jedovatá rostlina,která je jedovatá celá a obsahuje jedy atropin a hyoscyamin

 

 

 

Další je štědřenec odvislý nebo obecný(Laburnum anagyroides),lidově zlatý déšť. Vysoký opadavý keř, který kvete od května do června,plodem je ochlupený lusk.

 

 

 

   

Otrava se projevuje blouzněním,halucinacemi ,křeče a svalové záškuby,poruchy srdečního rytmu,zástava dechu a smrt.Většinou se nepodaří dětem tuto rostlinu pozřít,protože reaguje spontánním zvracením.

Náprstník červený(digitalis purpurea),je dvouletá50-150 cm vysoká bylina,Květy vyrůstají hroznovitě nahoru a jsou trubkovitě zvonkovité.Je to oblíbená okrasná rostlina, která obsahuje steroidní aglykonom,který ovlivňuje srdeční činnost.Má své příbuzné-velkokvětý,žlutý,vlnatý,které jsou všechny stejně jedovaté a stačí uvařit čaj ze dvou listů a je konec,poruchy zraku,srdečního rytmu a smrt. Prognóza otravy je špatná.

 

 

  

 

Další  je rulík zlomocný(atropa bella-donna).

Vyšší bylina, která kvete od června do srpna a její černý plod si můžou dětí splést z  borůvkou.Zpočátku chutná sladce, ale za chvilku se změní v  hořkou chuť a projevuje se rozšířením zorniček,vysychající sliznice,červený obličej,rychlý tep.Otrávit se můžete i přes kozí mléko a maso pokud ji koza sežere.Ke smrti stačí u dětí 3 boule a u dospělého 10.Obsahuje jed Atropin(atropos zn..smrt),skopolamin a L-hyosscyamin.

 

 

 

 

Lýkovec jedovatý(daphne mezereum),kterému s  e říká nepravý pepř a ten kdo si ho s  pepřem zaměnil už toho moc neřekl.Nemluvě o záměně potravy se můžeme otrávit vdechováním květů a nebo přes kůži a sliznice.Způsobuje těžká a nevratná poškození ledvin a ke smrti stačí 7-10 plodů.

 

 

 

Další velmi nebezpečnou rostlinou je rozpuk jízlivý(cicuta virosa).

Vysoká bylina až150cm.Splést si ji můžeme s  kořenem petržele nebo nať celeru a petržele v  rozpuku.Při požití (2gr stačí ke smrti) se otrava objevuje skoro okamžitě a při větším požití je prognóza špatná i při maximální lékařské pomoci.

 

 

 

 

Hlaváček jarní(adonis vernalis)středně vysoká dlouholetá rostlina,která se pěstuje na záhonech jako okrasná květina.Otrava se projevuje zvracením a průjmem,podáváme živočišné uhlí a převoz do nemocnice .

 

 

 

Oměj šalamounek(aconitum napellus)-vlčí(aconitum lycoctonum)-pestrý(aconitum variegatum).Přes metr vysoké vzácnější byliny,která kvetou vzpřímeně hroznovitě nahoru.Obsahují jed akonitin který je považován za jeden z  nejprudších jedů(3-6mg je smrtelná dávka).Smrt nastává asi za 15 minut,ale i za několik hodin a opět při plném vědomí.

 

  

 

Ocún jesenní(colchicum autumnale),je velmi známá rostlina kvetoucí na loukách i v  zahradách jako okrasná.Smrtelná dávka semeny je 5-10 kusů a smrt nastává pomale silným močením s  krví,polykací potíže,nevolnost,otokem plic,selhání ledvin ,ochrnutím a smrtí.

 

 

 

Tis červený(taxus baccata)Stínomilný pomale rostoucí strom,který můžeme vidět v  parcích a v  okrasných zahradách je celý prudce jedovatý.Omyl v  případě pozření je nezvratný a smrt nastane asi do 10 minut a stávalo se že koně nebo jiný dobytek který se pustil do jídla tisu ani nedokončil oběd a v  neznalosti skonal na místě.

 

 

  

 

 

Poslední o kom se zmíním je koukol polní(agrostemma githago)Jako obtížný plevel se vyskytoval v  obilných polích,dnes je na ústupu a je již vzácnější.Plody známe z  dětství jako lesklé tobolky .Dnes čištěním se jeho semena již nedají zaměnit do mouky, tak k otravám nedochází.Při neposkytnutí pomoci dochází ke smrti.Jed saponin.

 

  

 

Lidé často chodí do přírody a utrhnou si kousek stébla nebo větvičky, aniž by tušili co si vkládají do úst a večer se snaží přijít na to, jakou infekci mohli kde chytnout a vůbec si nedávají tyto věci do souvislosti.To jenom k  tomuto ,nechci radit co má kdo dělat,ale jen si třeba zapamatovat ty nejznámější a člověk bude překvapen ,kolik jich kolem sebe uvidí.

Nejvzácnější strom, který v Hostimi máme a který nemůžu nikam zařadit je naproti pí.Kocábové ,je to zřejmě nějaký druh javoru odněkud dovezený,jako poslední ze všech stromů okolo olisťuje a jako první opadá.

    

 

      

Jenom co květ začíná vystrkovat špičku už je o něj zájem. Dělnice včely medonosné jsou nejvíce přispůsobeny sběru pylu a nektaru a jsou zřejmě na nejvyšším stupni hmyzího života.Stačí se jenom zamyslet co je vede k tomu jak utvořit plástev .Je to úspora místa  při stavbě šestibokých komůrek  a jejich mírné naklonění  v jinak svislém plástu .Je to proto aby nevytékal med.Navádění ostatních dělnic k tomu kde je hodně potravy je věc nevídaná.Pobíhá ve svém tanci a přesně ukáže v jakém úhlu mezi stínem slunce a úlem se potrava nachází,to platí  pro ty včely které nemají moc štěstí ve sběru,ty které nosí hodně to nezajímá.
 

 

Zběhovec plazivý (ajuga reptans), ve své jednoduchosti krásný vlaštovičník větší(chelidonium majus). Příbuznýmáku,kvalitní léčívá rostina v oblasti jater a žlučníku a medovníkvelkokvětý. Další 2 květy bohužel nemůžu zařadit.Neznám.

Poměnka

        

       

     

Na přítoku Valíšku byl vybudován nový menší rybník.Až se stane součástí přírody po stránce okolní vegetace s obsádkou vodního hmyzu a ryb ,bude to další krásný kousek k odpolední návštěvě.Kousek od hráze je vybudováno posezení,ale pozor hned vedle v dubu se usadily sršně,tak ať z toho není malér.Vpravo je Valíšek.
 

                                

Hostimská přehrada na přítoku.

     

         

 

U mé zahrádky stála jíva,nechal jsem ji v jednom kmeni z mnoha náletovek.Při poslední bouřce spadla větrem do cesty.Když jsem ji sklízel ,tak jsem se divil proč šla k zemi,dřevo bylo zdravé, jen než jsem se dostal ke kořenům.Víčko od petky a dřevokaz ve své kráse ,obdivuhodné rozměry.
 

                                          

Je parné léto ,každý se raději schová před nepříjemným bodavým sluncem a tak několik fotek na vzpomínku po toulkách okolím.

 

                           

                                             


                                     

Několik fotek z okolí

     

     

     

                                            

Asi nejkrásnější kus přírody hostimska je povodí řeky Nedveka.Už od vstupu na náš katastr teče v poklidu přes louky které se dnes výjmečně na některých místech opět stávají kvetoucí přírodní zahradou.Na konci obce nasycena domovním odpadem vstupuje do lesa kde začíná opravdová pastva pro oči.Pro odvážné to jde celoročně kolem vody až do Střelic ,rekreačně bohužel jenom na jaře.Teď po dešti všechno zaberou metrové kopřivy  a jiné těžko prostupné traviny plné klíšťat,komárů a jiných parazitů.Nejschůdnější trasa je po asfaltce kolem sněžné do leva a přes lávky na křižovatku Pod Nedvekou kde se můžeme  otočit vlevo do kopců a přes Škorpion se vrátit domů a nebo pokračovat do již zmíněných Střelic.Vnímavý člověk bude mít radost z krásy celého přírodního útvaru zvané Skaliska a může mu ji pokazit jenom již jinde zmíněná vichřice Emma .Sto a možná starší třicetimetrové smrky tady leží jako sirky.Skaliska na kterých rostly stromy jsou okradeny o svoje kouzlo a těžko si dokážu představit jak se tato pohroma bude likvidovat.Možná stylem jako u třetí lávky ,leží tady již hodně let a každý rok si příroda odebere zpět co vydala.

                                                                            

Ale zřejmě z kůrovcové obavy to bude muset jít jinak a určitě to bude dřina s negativním dopadem na okolní vegetaci.

Samočistící schopnost řeky je úžasná,dole je plná hmyzu a nejvíce snad chrostíků a to se jen tak nevidí.V této době je tam klid a jen ptačí orchest a plno jiné zvěře (divokých prasat je opravdu hodně) tomu dávají nádech rezervace kam je dobré se vracet.

                                                         

Paris quadrifolia neboli jedovaté vraní oko a hnilák smrkový,parazit.

TOPlist